Nutriční doporučení (ND) popisuje 20 stravovacích dnů, nabídka polévek by měla být takováto:
- 12x zeleninová polévka
- 3x-4x luštěninová
- 4x-5x jiná polévka – ND ji nestanovuje (masový vývar, masový krém, přesnídávková s masem, drožďová, rybí, houbová)
Zeleninové (12x měsíčně – tedy 3x týdně)
V jídelníčku by měly převažovat. Je to z důvodu zvýšení příjmu zeleniny. Do této skupiny řadíme polévky:
- Podle druhu zeleniny, která převažuje (květáková, brokolicová, mrkvová, špenátová, kapustová, fazolková, celerová, pórková, kedlubnová, hrášková, dýňová, zelná, zeleninový boršč…).
- Zeleninové vývary.
- Mixované, pasírované zeleninové polévky (rajčatová)
- Zeleninové krémy – s přídavkem smetany či mléka (hráškový krém, dýňová, špenátová, pórkový krém)
- Přesnídávkové polévky (bezmasé) – zahuštěné, vydatné s mnoha doplňky (bramboračka, boršč bez masa, dršťková z hlívy…)
Za zeleninovou polévku nepovažujeme masový vývar, vydatné přesnídávkové polévky s masem či uzeninou, přestože by obsahovaly i zeleninu.
Luštěninové (3x – 4x měsíčně)
Luštěniny měly historicky v našem jídelníčku svou opodstatněnou roli. Obsahují velké množství bílkovin a zároveň s sebou nepřinášejí nasycené tuky jako živočišné potraviny. V dobách nedostatku masa sloužily jako zdroj bílkovin. Jsou zároveň hodnotným zdrojem vitamínů a minerálních látek a rovněž vlákniny. Proto by v jídelníčku neměly chybět. Zařazování formou polévek je pro děti akceptovatelné. Touto cestou lze velice dobře přispět k plnění spotřebního koše.
Za luštěninovou polévku považujeme:
- Klasickou luštěninovou polévku (ty jsou hustší) – čočková, hrachová…
- Polévku s luštěninou (do polévky je přidáno menší množství luštěniny např. fazolí, cizrny, tofu, luštěninové vločky) – minestrone, hrstková…
- Polévku zahuštěnou rozvařenou luštěninou např. červenou čočkou, bílými fazolemi. (fenyklová, z kořenové zeleniny…)
- Polévku se sójovým masem
Pokud je polévka luštěninová a obsahuje i maso, řadíme jí do luštěninových. Příkladem může být fazolová polévka s uzeným masem. Bod udělíme za luštěninovou polévku, ale neudělíme za použití uzeniny.
Některé polévky můžeme zařadit mezi zeleninové a zároveň luštěninové – příkladem Minestrone.
Četnost ostatních polévek typu masových vývarů, přesnídávkových polévek (gulášová, dršťková, boršč s masem), rybích polévek, drožďových polévek, houbových polévek ND nestanovuje.
Obilninové zavářky
Nepočítáme klasické těstoviny (nudle, mušličky, písmenka…), ty jsou běžné. Jde nám o zařazování různých druhů obilných vloček (ovesné, žitné, ječné, pšeničné, mix, jáhlové, pohankové, kukuřičné, špaldové, rýžové…). Dále do skupiny obilných zavářek patří také jáhly, kroupy, pohanka, kukuřičná krupice, bulgur, kuskus, špaldové noky či celozrnné těstoviny apod.
Ochucovadla a dehydratované instantní směsi
Ochucovadla by měla sloužit pro případné finální dochucení polévky, nikoli jako její základ. Dehydratované instantní směsi na přípravu polévek by se ve školních jídelnách neměly používat.
Kombinace polévek a hlavních jídel
Před sladké a bezmasé pokrmy většinou nezařazujeme polévky s masem (masové vývary, masové krémy, přesnídávkové polévky s masem)
Při sestavování jídelníčku dbejte rovněž na to, abyste před smetanovou omáčku neplánovali smetanovou či mléčnou polévku (to je zbytečná a monotónní kombinace), Rovněž před těžší – energeticky náročnější, sytivější jídla zařazujte lehčí polévky (vývar, nezahuštěná, nekrémová) a naopak k lehčím jídlům může být polévka sytivější (krémy, zahuštěné polévky).